Historie klubu
Historie sportu v Písku – TENIS
Tenis, vedle šermu a cyklistiky, byl jedním ze sportů, které zapustily v Písku své pevné kořeny, již v roce 1897 byl při Klubu velocipedistů ustaven tenisový kroužek, který se po dvou letech osamostatnil a vznikla tak tzv. Tenisová společnost, která si vybudovala v roce 1901 své první hřiště v prostorách u Měšťanského pivovaru. V roce 1902 se tato společnost přejmenovala na Lawn-Tenisový club, který se ásledně spojil s Bruslařským klubem a několika studentskými kroužky – toto spojení 20. července 1910 znamenalo vznik nového klubu SK Písek, kde byl provozován i tenis. Vývoj tenisu v městě nad Otavou silně poznamenalo i to, že frekventanti houslové školy Otakara Ševčíka, převážně Angličané a Američané, chtěli po dobu svých hudebních studií hrát tenis i v Písku. Dvorce za měšťanským pivovarem nestačily a tak v prostoru výstaviště do I. světové války vznikly nové kurty se čtyřmi hracími plochami, pánskou a dámskou klubovnou, činnost však zastavil válečný konflikt. Žáci prof. Ševčíka se po válce do Písku opět vrátili a pomohli obnovit nejen tenisovou činnost, ale pomohli naplnit i klubovou pokladnu a tak klub mohl v roce 1924 zakoupit po krajinské výstavě zbylý lesní pavilon. Tento byl přepažen a polovina sloužila jako byt správci, druhá část potom jako společenská místnost a bufet. Již dávno přestaly stačit čtyři kurty a tak obec poskytla klubu další pozemky směrem k nynějšímu pietnímu parku a zde byly pak vybudovány další čtyři nové hrací plochy, včetně nové klubovny neboť obě původní, jak pánská tak i dámská, již přes 40 let staré, hrozily zřícením. Klub patřil v meziválečném období mezi nejsilnější týmy Jihočeské tenisové župy. Po II. světové válce se bílý sport v Písku rozvíjel s překážkami, hrací plochy sloužily řadu měsíců sousednímu uprchlickému táboru a tak pravidelné hraní bylo možné až v roce 1947. V první polovině padesátých let zde bylo založeno několik kvalitních turnajů mládeže i dospělých a tak se na zdejších kurtech po celé hrací období objevovala nejen řada pozdějších reprezentantů Československa, ale i velmi kvalitní hráči ze zahraničí, v jejich čele stál wimbledonský vítěz Australan Howe. Tenisový odbor píseckého Tatranu přešel v roce 1957 do TJ Spartak Písek a postupně budoval, vylepšoval a rozšiřoval svoje sportoviště a zázemí. V 90. letech se tenisový oddíl Spartaku osamostatnil a působí dodnes pod názvem Tenisový Klub Písek. V současnosti, po ničivých povodních v roce 2002, které vyvolaly nutnost rekonstrukce všech hracích ploch, šaten i kluboven, disponuje TK Písek nádherným sportovní areálem se 16 kurty, kvalitním zázemím se šatnami, posilovnou a klubovnou. V blízkosti areálu je nové zastřešené Tenisové centrum s možností dvou hracích ploch, dokonalým zázemím s bowlingovými dráhami, golfovým simulátorem aj. Tenisový klub věnuje svoji pozornost především výchově a přípravě mládeže ve všech kategoriích, stejně tak se v klubu věnují rekreačním hráčům, kteří tvoří nezanedbatelnou část členské základny.
Ing. Karel ARDELT (28. 1. 1889 – 1978)
Písecký rodák začal s tenisem pochopitelně na domácích kurtech, hrál zde i po dobu svých vysokoškolských studií. Po jejich ukončení zůstal v Praze a stal se předním československým reprezentantem. Za ČSR startoval několikrát v Davis Cupu, hrál i ve Wimbledonu aj., po skončení své sportovní kariéry v roce 1924 se na kurty ještě jednou vrátil a to v roce 1927, aby pomohl vybojovat pro ČSR vítězný zápas v DC s Itálií. Později se věnoval kromě své práce i metodické činnosti v tenisovém svazu ČSTV, projektoval řadu tenisových hřišť, mimo jiné i tenisový stadion LTC Praha na Letné. Z Písku se přestěhoval do Černošic, kde bydlel až do své smrti. Mistr ČR – dvojhra mužů – 1920 Účastník OH 1920 v Antverpách
Ing. Jiří KODL
Další z významných píseckých tenisových rodáků, přední hráč ČSR. Reprezentoval ČSR na Olympijských hrách 1912 ve Stockholmu.
Tomáš ZÍB (31. 1. 1976)
Tomáš začínal se svými prvními tenisovými údery na kurtech píseckého Tenisového klubu pod odborným vedením svého otce, který byl rovněž výborným píseckým tenistou. Byl dlouhou dobu pro širší sportovní veřejnost takřka neznámým hráčem. Vyhrál sice v roce 1993 „Pardubickou juniorku“, turnaj o jehož vítězích se traduje, že budou mít skvělou reprezentační budoucnost, dokladem toho byly skvělé kariéry našich pozdějších špičkových tenistů Lendla, Šmída, Mečíře či Kordy. U Tomáše se však na úspěchy na světové úrovni čekalo poněkud déle, dlouho se zúčastňoval pouze různých satelitních turnajů, turnajů kategorie „futures“ apod., žádné významné vítězství se však nedostavovalo, na turnajích končil vždy maximálně ve čtvrtfinále. Až v roce 1998 se začal objevovat na challengerových turnajích a natrvalo se usadil ve druhé stovce žebříčku ATP. Za předchozích devět let se mu podařilo pouze šestkrát hrát na čtyřech turnajích velkého „grandslamu“, vždy však skončil v prvním kole. Tuto nešťastnou a smolnou bilanci zlomil až v roce 2005, od kdy se pravidelně objevuje na věhlasných světových turnajích a zaznamenává zde hodnotná vítězství. V současné době se již trvale pohybuje v první stovce hráčů světového žebříčku ATP, rovněž skvěle reprezentuje Českou republiku v Davis Cupu (poprvé reprezentoval v březnu roku 2005 proti Argentině) a má před sebou velkou tenisovou perspektivu.
Autor textu: Lubomír Král
Datum souboru: 25.11.2000